Ugandské horské gorily přežívají díky turistům

Zvířata

zdroj: archiv Metropolu

Bwindi (Uganda) | V lese na jihozápadě Ugandy se zdá, že tam jsou horské gorily chráněny před mnohým nebezpečím. Tento ohrožený druh vděčí zčásti za své přežití turistům, kteří do oblasti přinášejí dolary. V...

národním parku Bwindi žije kolem čtyř stovek horských goril. To je téměř polovina celkového počtu jedinců tohoto druhu na světě. V této odlehlé oblasti to jsou příjmy z turistiky, které přispívají k ochraně velkých opic, jež venkované v minulosti lovili, aby ochránili svá políčka.
    "Abychom mohli chránit tento ohrožený druh, musíme ukázat, jakým ekonomickým přínosem gorily jsou," vysvětluje zástupce ředitele ugandského státního úřadu pro volně žijící faunu (UWA) Charles Tumwesigye. "Turistika se stala prostředkem, jak lidem ukázat, že gorily mohou mít ekonomický význam a že z nich plynou příjmy, které mohou zlepšit náš život," citovala jej agentura AFP.
    Uganda a dva její sousedé, Rwanda a Kongo, jsou jediné země, kde dnes horské gorily žijí. Za privilegium spatřit je v jejich přirozeném prostředí se však platí vysoká cena: jejich "stopování" v národním parku Bwindi stojí v přepočtu kolem 12.000 Kč.
    "Vědomí, že ty peníze pomáhají k ochraně goril, mi pomohlo spolknout tu hořkou pilulku," říká francouzský turista Blaise Peccia-Galleto. "Navíc tu má návštěvník pocit, že prožívá něco skutečně výjimečného," dodává.
    Nebezpečí, které dříve horským gorilám hrozilo, tedy především válka, devastace jejich přirozeného prostředí a nemoci, bylo takové, že se soudilo, že téměř jistě do konce 20. století vyhynou. V posledních letech však jejich populace vzrostla, zejména díky intenzivnějším snahám o jejich ochranu.
    "Bylo třeba zabránit obyvatelům v tom, aby si chodili do lesa pro maso," říká Seith Byarugaba, majitel cestovní kanceláře, která pořádá cesty po stopách goril. "Dnes jsou lidé spokojení, protože vidí, že peníze díky opicím přicházejí," dodává.
    Soužití mezi opicemi, které příležitostně plení pole, a obyvateli této velmi chudé oblasti, kteří chtějí rozšiřovat obdělávanou plochu a využívat bohatství lesa, je stále problematické. Ničení přirozeného prostředí goril a růst počtu obyvatel v oblasti rovněž vede k tomu, že lidé a opice jsou stále více v kontaktu. Výsledkem toho je, že se lidské nemoci přenášejí na zvířata, která někdy na lidi útočí.
    Na konferenci OSN v Nairobi na konci června experti bili na poplach: masivní využívání přírodních zdrojů, zejména dřeva, nerostů, ropy a plynu, ohrožuje velké opice v Africe, ale i v Asii. Tito primáti se rovněž stávají obětí pytláků a nelegálního obchodu. Podle nedávné zprávy OSN a Interpolu se v letech 2005 až 2011 stalo obětí nelegálního obchodu více než 22.000 velkých opic.
    V Ugandě však jsou příjmy z turistiky podnětem k ochraně goril. Místní komunity mají kromě příjmů z hotelů, prodeje suvenýrů a možností práce v parku dvacetiprocentní podíl ze vstupenek do parku a pět dolarů z ceny za "stopování" goril.
    Národním parkem obchází hlídka ozbrojených strážců, a to jak kvůli bezpečí turistů (rwandští povstalci tam v roce 1999 zabili osm turistů), tak kvůli bezpečí goril. Mnozí však považují vliv turistiky v tomto mimořádně chudém regionu za nedostatečný. "Turistika spočívá na návštěvnících ze zahraničí a zisk jde především do kapes majitelů žijících mimo region," říká Samuel Nsingwire z nevládní organizace The Gorilla Organization.

Zdroj: afp.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zvířata